Hořické Zatáčky

1936 - 1960

Původní závod se jel v roce 1936 a prvními vítězi se stali Lucák na Ogaru 250, Vitvar na Jawě 350 a třídu 600 pak vyhrál Schwarz na Arielu. Závody se pak opakovaly ještě v roce 1937 a 1938.

[editovat]1961 - 1970

25. června 1961 se jel první poválečný ročník 300 zatáček. Jeho první závod byl závod třídy do 175cc, který vyhrál Václav Parus. Na startu prvního ročníku byl i František Mrázek, později žijící v Kanadě. Dalším slavným jezdcem byl František Šťastný. V roce 1963závod vyhrál tehdy již slavný Gustav Havel. V roce 1965 se na startu poprvé objevil Bohumil Staša. Perličkou ročníku byl start vozůFormule 3, které vyhrál Vladimír Hubáč. V této době držel traťový rekord Gustav Havel, který se svou Jawou zajel čas 2:53,4min, což odpovídá průměrné rychlosti 107 km/h.

Rok 1968 byl významným mezníkem závodu. Na startu se totiž poprvé objevili i jezdci ze zahraničí. Prvním z nich, který si odvezl z Hořic zlatý věnec, byl Ingo Koppe na tovární MZ. Ve třídě 250cc pak vyhrál hořický rodák  Zdeněk Blíma. Při devátém ročníku v roce1969, se předvedli v rámci ukázkové jízdy také veteráni. I k tomuto závodu se váže jedna rarita. Anglický jezdec Peter Ward přijel na závody po vlastní ose na motocyklu Edwell, kterému bylo 54 roků. Závody rychlých motorek třídu 125cc vyhrál Němec Kohlar nad svým krajanem Bartuschem o pouhých 0,1s. Ve 250 prohrál domácí Bíma s Bočkem o 0,2s.

V roce 1970 došlo ve dvěstěpadesátkách k hromadnému pádu v posledním kole v poslední zatáčce před cílem. Této zatáčce se říkáKudrnáčova zatáčka. Tam havaroval vedoucí Schmidt ze Švýcarska a dále Kroon z Dánska a Češi Špak a Šťastný. Vítězem se stal později veleúspěšný jezdec mistrovství světa Teuvo Lansiovuori z Finska.

[editovat]1971 - 1980

V roce 1972 byl hvězdou závodů Bjorn Carlsson ze Švédska. V roce 1973 se jel už 13. ročník. Padl jeden z diváckých rekordů, na závody přišlo více jak 18.000 diváků. Byl překonán Havlův rekord: novým držitelem se stal Borje Nielsen z Dánska. Zajel čas 2:46,3 min, což odpovídalo rychlostnímu průměru více jak 111 km/h.

V roce 1974 vyhrál Staša 250 na Jawě a 350 na Yamaze. Startoval i Walter Rungg ze Švýcar, čerstvý mistr Evropy v jízdě do vrchu. V roce 1975, za ošklivé zimy a deště, zvítězil ve tř. 250cc a 350cc Roland Nilsson ze Švédska. Na startu se objevil i Charlie Dobson z Anglie. Při sedmnáctém ročníku v roce 1977 se double podařil Švýcarovi Franzi Kunzovi. Vyhrál 250cc a 350cc. Na Kunze nestačil ani maďarský Janos Drapál, který poté vyhrával Velké ceny mistrovství světa. Třetí ve 250cc byl Fin Eero Hyvarinen, čtvrtý Edi Stollinger z Rakouska. I tito jezdci byli velice úspěšní v MS a ME.

V roce 1978 vyhrál Edi Stollinger 250cc a 350cc. Ve dvackách byl na startu i Rakušan August Auinger, později úspěšný v seriálech ME a MS. Při 19. ročníku v roce 1979 se v Hořicích objevila superhvězda Rolf Blatter ze Švýcarska, který závody vyhrál a na dlouhá léta se stal jejich pravidelným hostem. V 350cc vyhrál Jan Bartůněk na české Jawě (proti Yamahám!). Hned o rok později vyhrál Rolf Blatter obě malolitrážní třídy, tedy komáry do 50cc a dvacky do 125cc. Bohumil Staša ve 350 skončil třetí. Pátý pak skončil Peter Hlavatka.

[editovat]1981 - 1990

V roce 1981 při souboji ve tř. 350cc mezi Franzem Ledererem z Německa a Dieterem Heinenem z Belgie Lederer hrůzostrašně havaroval v Kudrnáčově zatáčce. Jeho pád viděl i Heinen, který jel za ním. Byl z něj tak šokovaný, že dojel do boxů, motorku odhodil a už nejel. Lederer však do depa odešel už po svých. Vítězství tak spadlo do klína jeho krajanovi Detlefu Karthinovi.

V roce 1982 se dočkal velkého vítězství hořický Jiří Šafránek ve tř. 50cc. Při 23. ročníku byl novinkou start pětistovek. Historicky prvním vítězem byl Willi Rosnick z Německa. V dalším roce už nebyly na startu padesátky, ale osmdesátky. Tady byl prvním vítězem český Sedlák. Nezapomenutelným byl pak výkon Herberta Zwickla z Rakouska ve 250cc, který přes obrovské zpoždění kvůli poruše po startu všechny ostatní předjel a závod vyhrál.

V roce 1985 se jel jubilejní 25. ročník a poprvé se zde objevil Ruedi Gachter. V 500cc vyhrál Fischer. V roce 1986 vyhrál 80cc i 125ccJanez Pintar z Krnaje (Chorvatsko). Třídu 500cc vyhrál Slovák Pavol Dekánek. Rok nato Gachter ustoupil rychlejšímu Arpadu Harmatimu z Maďarska. Další Maďar, Janos Szabo, vyhrál 80cc. Hvězda z Balkánu, Bogdan Nikolov, sebral Blatterovi vítězství ve dvackách. V půllitrech vyhrál duel mezi Dekánkem a Hlavatkou lepší a klidnější Dekánek. Hlavatka se ale dočkal vítězství příští rok, tedy v roce 1988, kdy Dekoš chyběl. Triumf českých barev podtrhl třetím místem hořický Milan Pecen na Suzuki, kterou koupil od Dekánka. V roce 1989 se hrála česká hymna třikrát. Nejdříve Krmcovi za vítězství v osmdesátkách. Pak Ivo Hrstkovi za vítězství ve dvackách. A do třetice Pavolu Dekánkovi, který se po roční odmlce opět dostavil pro zlatý věnec. V roce 1990 se jel už 30.ročník. Ve 250 zvítězil Ruedi Gachter, v 500 opět Pavol Dekánek.

[editovat]1991 - 2000

V roce 1991 byla v závodě naposledy třída 80cc a vyhrál ji opět Krmíček. Naposledy se taky prohnaly po zdejší trati půllitry a ty vyhrál italský Dario Marchetti.

Následující dva roky se závody nejely kvůli nedostatku finančních prostředků - silnice tedy nebyla v dobrém a tím i bezpečném stavu.

V roce 1994 se povedlo závody obnovit. Na startu se objevily poprvé šestikila, neboli šestky, a taká superbiky. Thomas Lucas v barvách HB vyhrál 250cc, Rudi Zeller superbiky. Favorizovaného Radka Urbance, skvělého při sobotních tréninkových jízdách, srazila na zem banalita a nedojel. Po skončení závodu byl však ke stupňům vítězů pozván také a za velikého aplausu lidí dostal i on pohár vítězů. Vítěz Zeller ho vzal uznale vedle sebe na nejvyšší stupeň.

V dalším roce přijeli kromě Urbance a Caesara i Martin Veselý, Petr Šalé, Milan Kaminski, Rostislav Nečesánek, na startu stál Toni Berghammer, vynikající Franz Heller a nechyběl ani Rudi Zeller, Harry Heutmekers a Torsten Fritzsche. Po kolizi vedoucích jezdcůHellera a Urbance v závodě superbiků skončila Urbancova motorka v lese rozlomená v půli a Heller v příkopu. Závod musel být přerušen a po novém startu vyhrál Berghammer.

V červnu 1996 se pořádal 34. ročník. Thomas Lucas vyhrál 250cc, Fritzsche 600cc a Zeller superbiky. V roce 1997 vyhrál 250cc Lucas. Torsten Fritzsche si nenechal vzít vítězství v 600cc a Ruda Zeller v superbicích. Dvacky vyhrál hořický Olda Podlipný a výhru potvrdil i v příštím roce. Roman Boček vyhrál volnou třídu od 250cc a začal tak své suverénní vítězné tažení, které trvá až do současnosti.

V roce 1998 se zde jel i první ročník veteránů. Závody se jmenují Česká Tourist Trophy. Na startu veteránů se objevil i Ruedi Gachter a vyhrál na Yamaze. 30. 5. 1999 se konal 37. ročník "Zatáček". V šestkách vyhrál Roman Boček. Novinkou byl start třídy supermono, tedy jednoválcových čtyřtaktů. V roce 2000 porazil Bočka Janos Végh a Martin Kamenický získal pro svůj tým první zlatý věnec z Hořic.

[editovat]2001 - 2010

V roce 2001 zvítězil René Knofler. V roce 2002, přesně 18. - 19. 5. se jel čtyřicátý ročník. Ve dvackách zvítězil Podlipný. Bratři Kameničtí stáli vedle sebe nejenom v první řadě na startu supermon, ale i na prvním a druhém místě. Boček byl suverénem obou nejvyšších tříd.

V roce 2003 získal věnec Marek Červený. V roce 2004 opět triumfuje ve dvackách Podlipný. Supermona vyhráli Kameničtí - Martin 1. a Libor druhé místo. Šestky vyhrál Roman Boček před Voitem. Volnou nad 600 pak vyhrál na vodě Pavel Bittner před Markem Svobodou a Jiřím Dražďákem.

V roce 2004 při čtyřech stupních nad nulou a s ledovým mrholením vyhrál Sedlo před Fléglem dakšny, Podlipný dvacky a Stefi Holz šestky. Velkou třídu vyhrál Roman Boček. Rok 2005 byl poznamenám traťovým rekordem Jiřího Dražďáka: 2:22,64min, což je průměr 130km/h. Dražďák vyhrál i rok 2006. V roce 2007 se konal jubilejní 45. ročník, poznamenaný požárem automotoklubu, opět padl traťový rekord díky Čermákovi, neuvěřitelných 2:19min, což je 134km/h.

V roce 2010 se na závod přišlo podívat 20.000 diváků a Jiří Dražďák udělal v litrech rekord tratě 2:18:200.